Detail aktuality

18.06.2012 - Cyklostezky nepatří jen cyklistům

Na silnicích se s nástupem horkého letního počasí začínají houfovat davy cyklistů. Tak jako mnozí řidiči netuší, že i oni jsou součástí dopravního provozu, nevědí často ani milovníci kol, že cyklostezky nepatří pouze jim. Kromě nadšenců cyklistiky se na nich totiž mohou pohybovat i vozíčkáři. Důležité je ale značení samotných stezek, které určuje, kdo přesně na ně může vstoupit.

V posledních letech můžeme s příjemným pocitem sledovat růst počtu turistických tras pro vozíčkáře. Mezi ně patří především kratší úseky běžných turistických tras nebo cyklostezek, které jsou pak svým charakterem vhodné i pro handicapované. Druhá z výše jmenovaných možností je pro vozíčkáře obvykle nejen příjemnější, ale především snadněji dostupná například i z centra města. Značené cyklostezky mívají obvykle lepší povrchy než trasy turistické a především jsou ve většině případů širší, což je hlavní výhoda oproti lesním pěšinám.

Jediným problémem je jejich značení, není totiž cyklostezka jako cyklostezka.

Značení přesně specifikuje, zda mohou vozíčkáři danou cyklostezku využít. Skutečností ale je, že zákonodárci při tvorbě značek informujících o charakteru stezky na vozíčkáře nebo dokonce handbikery jednoduše zapomněli. Provoz na cyklostezkách je definován zákonem „O provozu na pozemních komunikacích“ a vyhláškou Ministerstva dopravy. Ta přesně určuje, které značky povolují využití pouze cyklisty, a které naopak zpřístupňují stezku i dalším uživatelům.

Charakter trasy je pak dán obrázkem na značce. Pokud narazíte na modrou, kulatou značku s obrysy kola a současně chodců, není o legálnosti vašeho vstupu na trať z pozice vozíčkáře žádných pochyb, jedná se totiž o „Stezku pro chodce a cyklisty“. A jelikož jsou vozíčkáři zákonem definováni jako chodci, neměl by vyvstat jediný problém. Vzhledem k faktu, že se podle zákona mohou na trase pohybovat nejen chodci, ale i osoby na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení, mohou si zde jízdy užívat i handbikeři. Co se týče hlediska bezbariérovosti, nejsou pro vozíčkáře bohužel vyhovující ani všechny takto značené, pro ně oficiálně povolené trasy.

Jinou dopravní značkou  je „Stezka pro cyklisty“. Jedná se o modrou, kulatou dopravní značku pouze s obrysy kola. Takto značenou trasu nesmí podle zákona využívat kromě cyklistů nikdo jiný,  tedy ani vozíčkáři. Pozitivním faktem ale přesto zůstává, že převážná část cyklostezek ve větších  městech i okolí je označena právě jako „Stezka pro chodce  a cyklisty“. Sami vozíčkáři ve většině  případů značky dokonce ani neřeší, jedou si jednoduše provětrat hlavu, špatně definovanou  legislativou si rozhodně nehodlají kazit den. „Myslím, že nějaká konkrétní značení přímo pro vozíčkáře ani neexistují. Nejezdí jich tolik a na cyklostezkách mám dobrou zkušenost“, hodnotí své dosavadní zážitky při outdoorovém vyžití Miroslav Filipčík, specialista pro architektonické bariéry a současně jeden z nadšených handicapovaných na cyklostezkách. Sám se před patnácti lety stal jedním z průkopníků vozíčkářů na moravskoslezských cyklostezkách, ale jak sám podotýká, v té době ještě neexistovala tak dobře rozvinutá síť tras, jako je nyní. „Dost často jsme tehdy naráželi na různé schody nebo značení „Cyklisto, veď kolo“, což už byl problém,“ vzpomíná na doby, kdy lidé ještě nejezdili s přilbami a na stezkách se proháněl jen zlomek z dnešního počtu příznivců kol.

Podle vozíčkářů jsou cyklisti tolerantní a nemají problém se o stezku podělit. „Pokud se nikdo neroztahuje přes celou cyklostezku a mohu ho objet, nevidím žádný důvod, proč bychom nemohli být vzájemně tolerantní. A je jedno, jestli jde o vozíčkáře nebo cyklistu,“ reaguje třiadvacetiletá studentka a vášnivá cyklistka Eva Šindlerová na otázku, jak vnímá handicapované sportovce na silnicích. Stejné přesvědčení pravděpodobně sdílí většina příznivců cyklistiky, jelikož Miroslav Filipčík i jeho přátelé mají – jak sami říkají – jen pozitivní zkušenost. „Cyklisti se vyhýbají, respektují nás. Shodli jsme se na tom i s klukama, kteří jezdí na handbicích.“

Reportáž